V sobotu 12. září se v Mimoni konala odložená zámecká slavnost, kterou místní Kultura tradičně organizuje na státní svátek 8. května, ale letos samozřejmě ze známých důvodů co-vidové karantény nemohla proběhnout v termínu. U rybníku v parku vznikne narychlo několik stánků s laskominami, chutnými langoši a pěnivým Rohozcem, takže dospělí mají o zábavu postaráno, protože své ratolesti vypustí na skákací hrad. Tam se mohou několik hodin vydovádět, zatímco jejich rodiče se mimo procházku u rybníka mohou usadit na narychlo připravené úzké lavičky a vychutnat si koncerty zajímavých, většinou folkových těles.
Nejinak tomu bylo i o uplynulém víkendu, kdy meteorologům vyšlo konečně slunečné, místy až parné počasí, a Mimoň zlomila navíc český rekord v počtu 111 historických kočárků, které se objevily na svém dopoledním srazu v centra města. Euforii dne už tak nemohlo nic zkazit, ba naopak. Skvělá atmosféra pokračovala hudebním vystoupením tří skupin, které u nás vystoupily sice poprvé, ale za to s vervou sobě vlastní. Nejdříve se uvedli zajímaví bluesmeni MRAKOPLAŠ, kteří zahráli písničky mj. z připravované desky Tichá radost. Ač tento kytarový kvartet existuje už od roku 1995, až v posledních letech se jejich autorská tvorba dostává do popředí, a to i díky projektu Na scestí. Ten zahrnuje pravidelné benefiční koncerty na podporu výzkumu Alzheimerovy nemoci. Koncertů se účastní také folkrocková ISARA, která v sobotu v Mimoni vystoupila jako druhá a bez přehánění bylatím nejkrásnějším hudebním zážitkem příjemně stráveného odpoledne!
ISARA, což znamená v keltském dialektu Jizera, prošla za 10 let své existence velmi zajímavým vývojem, a to nejen hudebním. Od vlastních folkových začátků z prvního dema, které vznikalo ještě ve staré sestavě a bylo žánrovýcm mixem k ofiiciálnímu debutu Na Scestí, na kterém se kapela začíná profilovat jako keltsky folková. Poslední CD Láska, Moře, Smrt..a Jamie, které kapela vydala v roce 2017 dostalo svůj osobitý kabát. Hlavní skladatelé, bratři David a Filip Šelemberkové, se rozhodli pro album vycizelovat česky zpívané songy, které ze skotských a irských textů umně přepsal básník a překladatel Václav Pinkava. I když na první poslech zní deska ještě v základu folkově – něžná balada Biscay Bay nebo i závěrečný Paddyho Lament něžně pohladí -, trpělivý a pozorný posluchač si může užít i instrumentální jamy Millers Groove či MG Set, které oplývají až taneční svůdností. Je třeba však zdůraznit, že zatímco na CD znějí písničky veskrze klidně, naživo je ISARA energickou rockovou partou, kterou nosně zjemňují akustické nástroje, piano a v neposlední řadě i časté vyhrávky irské flétny a píšťaly.
Na uvedené nahrávce postavila skupina v Mimoni svůj živý hodinový set, který utekl díky rozmanitosti skladeb jako voda. Nehrála z něj všechny skladby, ale esenci, která rozpumpovala místní obecenstvo. Bravurně vystřihla rozvernou hitovku Falešnice, ke které existuje i videoklip na youtube, a dále třeba i titulní píseň Jamie, ve které nádherně použila jak piánové melodie, tak flétnové výšky, přičemž v obou sonzích si vyloženě užívá zpěv půvabná zpěvačka Kristýna. Její jemný vokál má tu správnou pevnost, kterou nádherně obmotává irská píšťala Filipa Šelemberka, nebo ji střídá tklivá mandola jeho bratra Davida. Oba Kristýnu nezřídka doplní ve zpěvu, čímž vzniká zcela unikátní zpěvná harmonie.
Dlouhou jsem neslyšel tak líbivou a zároveň profesionálně zvládnutou keltskou hudbu - naposledy snad naši už legendární ASONANCI -, která navíc není jen o folklórních motivech. Díky šlapavé rytmice – Vašek Pohl za bicími, Marek Procházka na basu – a famózním vstupům elektrické kytary Filipa Machače získává jejich skoro až spontánní jam jiskrnou rockovou energii. Tu je možné slyšet třeba na další youtube klipovce Nights in London, kde si i bez zpěvačky pánové užívají naprostou instrumentální svobodu. Píseň předvedli bezchybně i v Mimoni a díky perfektnímu zvuku, který byl snad požehnán klidným počasím i až meditativním tichem přilehlého rybníka, dosáhli maximálního efektu. Zvláště souhra píšťaly a všech kytaristů vytvořila magickou atmosféru, která jako by ponořila posluchače do keltského časoprostoru! Nejinak tomu bylo i v případě epické balady Newfoundland, kde excelují oba Filipové: jak ten za mikrofonem, tak i sólový kytarista. Ale křivdil bych ostatním, kdybych nezmínil jejich skvělou kolektivní souhru. Bez ní by ISARA nebyla tím, čím je: unikátním folkrockovým bandem, jejich keltská produkce hluboce promlouvá k lidské duši. I když většinou pějí o krušných chvílích z historických příběhu, jenž zřídka dopadly dobře, přinášejí svým celkovým hudebním projevem nakonec smířlivou harmonii. Nebyl možná i takový – drsně krutý, avšak smířlivě veselý – život Keltů, ke kterým se někdy hlásíme?
Je třeba dodat, že tyto dvě výrazné skladby se objeví na nové desce, která by se podle slov bratrů Šelemberků mohla objevit na jaře příští roku.
Z keltského vytržení, ze kterého se nechtělo opravdu utéci, dostal všechny přítomné zpět do reality třetí vystupující, jimž byl kvintet BRONTOSAUŘI revival. Ti výjimečnou atmosféru akce vyloženě doladili, neboť písně bratří Nedvědů jsou i dnes nesmrtelné klasiky: šlágry Hlídej lásku skálo má anebo Na kameni kámen – zpívali opravdu všichni!