Ač nejsou českolipské provenience, v posledních letech se na zdejších akcích často objevují, přičemž sklízejí větší a větší aplaus. O kom je řeč? O děčínské kapele A NEW CHAPTER, která se o uplynulém víkendu opět svěže projevila na 6. ročníku dokského Zadarmofestu. Ten se opět konal na pláži Klůček, v klidném prostředí Máchova jezera, ideální vyletněná atmosféra se zapadajícím sluncem i teplou vodou, bez protivných roušek, se spoustou zajímavých rockových bandů, které se po roce znovu sešly: co více si rockový fanda může uprostřed prázdnin přát? Zatímco loni byl crossoverový kvartet ozdobou závěrečného headliningu, přičemž se opíral o skladby z poslední studiovky „Zanechat stopu“ a minialba „Kultem“, letos festival zahajoval, a dokonce představil i nové písně z připravovaného EP. Nejen o něm jsem si s Jakubem „JCobem“ Linhartem a Danem Vitoušem, dvěma zakládajícími členy kapely, po koncertě krátce povídal.
Ahoj kluci, jak se Vám dneska hrálo?
Dan: Přímo fantasticky! Měli jsme trochu obavy, že když hrajeme první a už od 5 odpoledne, tak to moc nevytrhneme, ale byl jsem opravdu překvapen. Jakmile jsme začali ladit, tak se před scénou objevila řada fanoušků, že nás to moc příjemně překvapilo!
JCob: Mohu to jen potvrdit. Hrajeme zde už třetím rokem a klidně si troufnu říci, že je to nejlepší letní festival široko daleko! Kdybych si měl vybrat jednu z akcí za rok, kde hrát, tak to bude rozhodně tady!
Tohle určitě pořadatelé rádi slyší. Vy jste docela v posledních letech častými hosty českolipských akcí, máte už na kontě řadu nahrávek, může mi ale trochu říci o začátku skupiny? Jak vlastně vznikla „Nová kapitola“ tedy A New Chapter – byl to začátek nějakého projektu?
JCob: Ano – tos trefil hřebík na hlavičku! V roce 2010 jsme byli ve stádiu nového hudebního směřování, protože já jsem do té chvíle hrál v několika tvrdě metalových kapelách – stylově od deathmetalu po melodický thrash -, ale chtěl jsem už začít dělat něco jiného, kde bych mohl i čistěji zpívat, experimentovat se zvukem atd. Proto jsme se sešli v projektu, který byl pro nás novým začátkem. Našli jsme s Danem, a ještě bývalým bubeníkem Mírou společnou řeč, tedy „novou kapitolu“, že bychom zkusili přístupnější žánr, ten crossover a la 90. léta nebo tak něco, že jo?
Dan: Přesně! Crossover, který se hrál v 90. letech, prostě KORN, LIMP BIZKIT, PAPA ROACH, nu metal, pak i elektronika, vlastně spousta vlivů, které umí muziku okořenit a dát jí nový svěží vítr. Později jsme i tyhle vlivy začali vnímat jako omezující a snažili se vytvářet si svůj unikátní styl.
Rozumím! To už jste se prakticky dostali k mé další otázce, od koho jste čerpali inspiraci.
Dan: Dá se říci, že jsme chtěli vyjít z devadesátek, ale inspiraci nasáváme stále nově. Aktuálně se nám třeba líbí nejvíce němečtí ESKIMO CALLBOY anebo tuzemští THE TRUTH IS OUT THERE.
Ten crossoverový styl neboli křížení žánrů, je podle mne trefně vyjádřen na jediném dlouhohrajícím albu „Zanechat stopu“. Proč jediném?
JCob: Protože se nám spíše osvědčil způsob nahrát méně skladeb a k nim třeba udělat videoklip. Fandové si nejvíce oblíbili tento model. My už jsme prakticky od roku 2012 téměř každý rok vydali nějaké EP. Já jsem sice ten retrofanda dlouhých nosičů, jenž jsem už asi osamělý bojovník v tomhle směru. Většina lidí si chce poslechnout jen pár písniček, když jsou nové, a prostě nevydrží u delších nahrávek než 20 min. Doba je už bohužel jinde.
Dan: Přesto si za tím albem stále stojíme. A jsme ochotni ho i distribuovat fyzicky těm, kteří nás přicházejí na akce podpořit. To platí i o posledním EP „Kultem“.
To je jen dobře! Mě tam silně zaujaly ty klávesy a vůbec i další vlivy. Dovolím si zde minirecenzi obou nahrávek: album Zanechat stopu je velmi různorodé, má krásně spojující Intro a závěr s názvem Slova, klávesami ovlivněná skladba V nitru překvapuje, stejně tak jako song Las Vegas s melodickou kytarovou linkou nebo ulítle provokativní Maybesexuál. Co píseň to zajímavý muzikantský feeling, v Před bouří jste se opět melodicky vyřádili, zatímco Nezbejvá, než věřit jenom sobě je docela nářezovka a textově nesmlouvavá sociální kritika. Měli jste nějaký nepříjemný zážitek, který Vás k této písni inspiroval?
JCob:„Nezbejvá …“vnímám taky jako nejtvrdší skladbu z alba Zanechat stopu. Přestože vyšlo v roce 2016, vznik této skladby se datuje do našich úplných začátků, myslím, že je to naše druhá společná píseň vůbec. Tedy rok 2010. I proto už dnes nejsem úplně schopen vybavit si pozadí vzniku tohoto textu.
Drsnou atmosféru má i titulní song EP Kultem, které jste vydali před 2 lety. Můžeš ho okomentovat?
JCob:Tady už si okolnosti dokážu vybavit mnohem lépe! Po – jak sám popisuješ – výrazně multižánrovém albu jsme při skládání EP byli rozhodnuti vzít další album za jiný konec. Měli jsme chuť složit rychlejší věci, na které se bude při koncertech dobře pařit. A z toho vychází i myšlenka titulní písně – „Zahoď ty sračky“ – tedy trochu drsněji pojmenované snahy o veškeré experimenty a zavděčení se většinovému posluchačstvu – „a staň se kultem.“Ale ve finále není špatně téměř jakákoliv myšlenka, kterou si posluchač za text dosadí – naopak.
A ještě jeden dotaz k písni Matka průseru: jak jste se zde spojili s Lukášem Šefrem z F.A.KING? Jste nějak spřízněni, byl to spontánní nápad při nějaké live akci?
JCob: S kluky z F.A.KING se na pódiích potkáváme už několikátým rokem. Troufnu si říct, že jsme si vzájemně hodně sedli, a tak dost spolupracujeme – dohazujeme si vzájemně koncerty atp. Takže když jsme přemýšleli nad hostem v závěrečné písni našeho EP, byl jejich frontman Lukáš jasná volba. Já měl navíc napsanou jen první sloku, a proto mě napadlo to pojmout jako klasický rapový featuring, kdy host nejenže zvěční svůj vokál ve skladbě, ale svůj part si i napíše. Bez detailnějšího vysvětlování jsem Lukášovi poslal již hotovou první sloku a refrén, a nechal ho, ať ji libovolně doplní, jak to bude cítit. Mimochodem – dneska jsme tuto píseň v našem setu vynechali, což nám po koncertě bylo nejedním z diváků vyčiněno, takže to musíme za rok napravit (smích)!
A nakonec zajímavá skladba Zpátky do reality, která je skoro téměř celá atypická: má takový broukavý rytmus, funkové prvky, lze tam zaslechnout i to dýdžejácké drhnutí desek, nakonec beatová Slova, docela legrace. Někde jsem zaslechl i vytažené basové party! Tahle deska přesně vystihuje žánrovou kategorii Crossover. Souhlasíš se mnou?
JCob: Jednoznačně. Krásně jsi vystihnul přesně to, co bylo cílem alba Zanechat stopu. Říkali jsme si, že to bude dost možná naše jediná dlouhohrající deska, a tak by bylo super ji pojmout maximálně multižánrově. Prostě crossover v prapůvodním slova smyslu.
Je ale fakt, že jste na prvních třech EP hrnuli více méně směs nu-metalu, hardcoru, ta stylová změna se zapojením kláves přišla až v tom roce 2015?
JCob: Ano i ne. My jsme měli nemetalové pasáže i na starších EP, ale samozřejmě jsme se chtěli ještě více posunout.
Dan: A já musím dodat, že nové EP, které letos chystáme, bude zase posun.
Máme čekat velké změny?
Dan: To je tajemství, ale lidé už dneska mohli zaslechnout čerstvé skladby, tak možná byli překvapeni. Přinejmenším jsme přidali dost elektroniky..a to ještě není poslední slovo (smích). Baví nás vyvíjet se.
No tohle tajemství ještě rozhodně zvýší očekávání, tak se na závěr alespoň zeptám, jak se minialbum bude jmenovat a kdy tedy přesně vyjde?
JCob: Název alba už jsme pustili ven – bude se jmenovat „Dopad“ – ale více neprozradím, chceme vytáhnout všechny trumfy najednou (smích), protože EP bude doprovázet ještě videoklip, který se chystáme nyní v srpnu natáčet. Bude to k písni V ozvěnách.
Fandové se tedy určitě mohou těšit na další svěží děčínskou energii. Já osobně vřele děkuji za rozhovor a přeji co nejlepší úspěch s novou nahrávkou. A samozřejmě se těším opět na živé vystoupení někde u nás na Českolipsku!